Z cela NEW basničky
Pro malíře koní
Vy znáte duši trav
a víte, jak se v rose zlomí
i tíhu země,
když ji slunce unavenou k sobě pozvedne
a pak k ní ůsta skloní
a hořký závoj kouřů z natí,
naději otavy,
že se jí míza vrátí,
podobu větru na obilí,
hru vody, když se jí ryby
u dna skryli,
i smutky rybníků,
let ptáků na obzoru, tajemství krajiny
mozolů
a vzdoru
a hlavně duši koní!
Z pod kopyt jiskry jdou
a v každé čáře zvoní.
Dnes už je můžete
malovat po paměti,
když táhnou v poli pluh,
když s bričkou ke vsi letí.
Kdo umí naslouchat,
z obrazů slyší ržání
i tlukot kopyt
ve stáji po klekání
a vidí zřetelně,
jak se jim chvěje chřpí,
když voní sena
a nebo kvetou lípy.
Dva hebké pysky
dotknou se našich dlaní
a pak se člověk
o moudré oči zraní...
(Teď mě napadá
mít koně svoje nebe,
vás by si vzali
určitě mezi sebe!)
Přátelství
Přilož pysky jemné,
na ucho mé,
zimou zkřehlé.
Dech tvůj mě zahřívá
a přitom šeptáš mi
pohádky o cestách
co nejsou cestami.
Lákáš mě na hřbet svůj,
že mě tam svezeš,
koníčku milý můj,
vím, že to svedeš.
Vyprávíš o místech
hezčích než sen,
úsměv mám na ústech,
už do sedla jen
vyskočit chybí mi.
Bojuješ koníčku krásnými
zbraněmi!
Něžné máš řečičky,
hluboké oči …
Koníčku svedl´s mne,
do sedla skočím.
Pojedem cestou tvou,
pojedem za štěstím,
vzplanutí duší dvou,
nechť stane se přátelstvím.
Kdybych byl pastevcem koní
Kdybych byl pastevcem koní, večerním časem
stal by se jednou snad divoucí div:
až hvízdnuv, koně bych svolal z ovlhlých niv,
koníček cizí, bílý a krásný, divoucí div,
stál by tu náhle a lidským mne oslovil hlasem.
Krásně by mluvil, jak v hrdle by studánku měl,
i jménem snad nazval mne: Františku, pastevče koní,
vzkazují bratři tví, jako ty, pastevci koní,
u ohňů nočních, že přepad je veliký žel,
už ani nepějí, hlavy jen kloní,
budeš-li zpívati, za ně bys za všechny pěl.
Já nejsem pastevcem. Noční však chvílí
na mne též padá velký žel,
už ani nezpívám, hlava se chýlí,
smutňoučkým ržáním jak vzduch by kol zněl,
koníčku bílý …
Jarní sen
Až krutá zima zvedne svá křídla z kraje,
zkrz šedá mračna pronikne zlatý šíp.
Pak i ten poslední zbyteček sněhu ztaje
a bude líp!!!
Až půjdeš krajinou, co voní jarem,
kvetoucí sasanky uvidíš na stráni,
svou porci lásky dostaneš darem
od žluté klisny, co trávou se prohání...
Až její něžný dech ucítíš na své tváři,
očima Ti poví svůj příběh.
A vedle ní, ve sluneční záři...bude stát
...hříbě :-).
Bílý mustang
Hříva bílá, vlající,
i ohon bíle vlál,
lovce za sebou mámící,
nikdo ho nedostal.
Měl bělosněžnou, hebkou srst,
oči jak modrý len,
i když své stádo vedl pást,
všech kovbojů byl sen.
Často ho laso svištící
o vlásek minulo jen
a on pak šťastně zářící,
jen vysmíval se všem.
Se smrtí často hrál
hru hazardní a zlou,
však zatím vyhrával
a stal se legendou.
,,Volnost"
Ráda poslouchám dusot koňských kopyt
bezhlavě pádících prachu prérie, znějících
dálkou. Unáší je teplý vítr.
Splétá se dlouhá hříva na silné šíji
ČERNÉHO HŘEBCE …
Toho žádný člověk nezkrotí!
Nechá mu volnost, svobodu a šťastný
život pro Boží čest.
Koni zůstane síla, krása, nesmírná bujnost
a rychlost, že se tají člověku dech, nesmí ho
ničím vyrušit.
Číhá v houští - přemůže sám sebe a nechá
kvést divočinu, nekazí ji a nechá volně žít,
jak v dobách, kdy do ní patřil i on sám!
Dnes je to bohužel již nemožné, ale ta
představa je krásná a ušlechtilá.
,,Žij v lásce,žij
v harmonii, žij v
míru s koněm!"
Koník ze sna
Stál koník hnědavý, stál tu tak sám
nazpět se ohlíží: "Kde pána mám?"
Stál tu a nevěděl co dělat má
jeho vůle se nezdála zlá
Přišel až k nám, k našemu oknu
jen ruku natáhnout, hned se ho dotknu
Ruku jsem natáhla, tajila dech
teď nesmíš utéci na lesní mech
Koníček hnědavý hlavu svou sklání
a já mu šeptám svá tajná přání
Ke mně se naklonil a vesele ržál
na svůj měkký hřbet klidně mě vzal
Jen jsem ho pobídla v oblacích byl
tenhle sen se tak nádherně snil! Dnes vstávat se mi nechce, chci ještě spát
za krásným hřebcem se znovu podívat
Otevřu oči a hledím k vám, šálí mne zrak?
Toho koně já znám!
Je krásně hnědý, ke mně se sklání
můj sen ožil tak znenadání. Prožijte sny, snad splní se vám
já jsem je snila a ten zázrak už znám
Koníček hnědavý není vůbec zrádný
on je tak oddaný jak člověk žádný...
Komentáře
Přehled komentářů
jukněte se pls na blog: terezkaakone.blog.cz
a napište mi komentík díky jo a mimochodem to tady máte hezké
ahoj
(terezka, 23. 3. 2009 14:10)