Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na počátku lidských dějin žily dva typy divokých koní. Ty se přizpůsobily měnícímu se životnímu prostředí a staly se základem všech plemen domácího koně.

EOHIPPUS- měl velikost lišky, na končetinách měl 5 prstů, žil převážně v lesním a bažinatém prostoru.

OROHIPPUS - jeho tělo bylo už štíhlejší, na předních končetinách měl 4 a na zadních 3 prsty. Odhaduje se, že vážil průměrně 5, 5 kg a v kohoutku byl vysoký 36 cm. Oči ani zuby ještě nepřipomínaly dnešního koně.

MESOHIPPUS - byl větší, měl delší nohy a chrup vhodný ke žvýkání rozmanitější, ale stále ještě měkké potravy. Na všech končetinách měl po 3 prstech.

PLIOHIPPUS - stál na jediném kopytě, žil asi před pěti milióny lety.

HIPPARION - výška 120 - 140 cm, změna chrupu, tvaru lebky a prodlužování končetin.

EQUUS - uzavírá vývojovou řadu. Žil v Americe asi před třemi nebo dvěma milióny let, tedy dříve než člověk.

KERTAK - dodnes žije ve stepích Dálného Východu Střední Asie a v zoologických zahradách. Jeho kohoutková výška je 130 - 140 cm, má mohutnou hlavu, stojatou hřívu a krátké silné končetiny.

TARPAN - žil v oblasti Kaspického a Černého moře. V 80. letech 19. století byl vyhuben. Jeho kohoutková výška byla 135 - 145 cm, byl ušlechtilejší a štíhlejší.

A tak se to vyvyjelo dál a dál etě byo mnohosruhů az nakonec ten nás koník

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář